Moje spolužačka z koučovacího výcviku Hana de Goeij popsala své zkušenosti z výcviku a své zkušenosti se setkáním s koučováním v pěkném článku časopisu ZEN. Je milé, že tam zmiňuje i setkání s "mou maličkostí".
Osobně si ale vzpomínám na jiné naše vzájemné koučování, kdy její zadání bylo, že potřebuje doma uspořádat večírek pro kamarádky, ale její manžel, který u nich doma jako jediný vaří - bude zrovna někde mimo domov a ona potřebovala zajistit občerstvení na večírku..
Bylo to zábavné koučování, ale pro mne jako kouče - člověka s praktickými sklony to bylo vyloženě utrpení - napadalo mne asi tisíc možných řešení, ale jako správný kouč jsem musela dát prostor koučované, aby si na to přišla sama..